Rozhovor s Milanom Brunclíkom: Bígl v revíri, srdce duriča sa nezaprie

Máme veľmi radi pútavé rozhovory, a o to viac, keď v nich môžeme čítať o úspechoch členov Klubu chovateľov bíglov (KCHB). Dnes vám predstavíme Milana Brunclíka. Milan je naším zahraničným členom, no pre komunitu je rovnako plnohodnotný a prínosný ako tuzemskí členovia. S veľkou vášňou sa venuje poľovníctvu a my mu veľmi pekne ďakujeme, že si našiel čas a formou tohto rozhovoru nám predstavil svoju svorku bíglov aj fascinujúcu prácu v poľovníckej praxi.

Tento rozhovor kombinuje cenné odborné skúsenosti s osobným príbehom chovateľa, vďaka čomu veríme, že zaujme nielen skúsených poľovníkov, ale aj bežných majiteľov tohto plemena. Z dôvodu zachovania maximálnej autenticity sme sa rozhodli ponechať Milanove odpovede v pôvodnom českom jazyku. Prajeme vám príjemné čítanie!

Milan so svojou manželkou Pavlou založili a vedú chovateľskú stanicu registrovanú pod medzinárodne chráneným názvom From Karlštejn Guild. Chovateľská stanica sídli v Českej republike v Stredočeskom kraji, priamo v oblasti Českého krasu, Bubovice (Karlštejn). Okolité lesy im poskytujú ideálne podmienky na prechádzky a poľovnícky výcvik. Ich cieľom je odchovávať nielen exteriérovo krásne, ale predovšetkým aktívne, zdravé a poľovnícky využiteľné bígle. 

Momentálne ich svorku tvoria dvaja psíci, Hugo (Néreus Hare and Hounds), Freddy (Piccolino z Negraland), a jedna sučka Babsi (Babsi Lavande Violette). Členovia bíglej svorky nie sú len domáci miláčikovia, ale sú to aktívne pracovné psy. Majú zložené farbiarske skúšky duričov a aktívne sa zúčastňujú na poľovníckej práci v rámci Poľovníckeho združenia (MS) Český kras. 

Na poli výstav patria medzi mimoriadne aktívnych a úspešných. Ich psy pravidelne cestujú po Európe a zbierajú ocenenia. Napríklad Hugo už získal tituly šampióna krásy vo viacerých krajinách (Slovensko, Česko, Poľsko, Švajčiarsko či Rakúsko) a taktiež Freddy je ako mladý pes držiteľom niekoľkých prestížnych titulov (napríklad European Hope 2025). Ide teda o veľmi aktívnu a zodpovednú chovateľskú stanicu s vynikajúcim zázemím tak pre pracovnú stránku tohto plemena, ako aj pre krásu a zdravie. Viac informácií a fotiek zdieľajú na svojej domovskej webovej stránke karlstejnbeagles.com.

"U nás se říká, že myslivec bez psa je jen poloviční myslivec."

Pán Brunclík, na úvod nám prezraďte, čo bolo skôr? Láska k prírode a poľovníctvu, alebo vás k nemu priviedla práve kynológia a psy? Spomínate si na moment, kedy ste sa rozhodli, že sa poľovníctvu chcete venovať aktívne a na plný úväzok?

Nejdříve u mne byla myslivost, ke které jsem se dostal až v pokročilém věku (po 40). V rodině se myslivosti nikdo nevěnoval a přivedl mne k ní až soused z vesnice, kam jsme se před 14 lety se ženou přestěhovali. Manželka jezdila v té době na služební cesty do Číny a já měl volné večery, tak jsme se sousedem chodili na čekanou (na srnčí nebo na černou). Pak jsem začal chodit jako honec na naháňky a to už byl jen krůček k tomu, udělat si lovecký lístek a začít se myslivosti naplno věnovat.

U nás se říká, že myslivec bez psa je jen poloviční myslivec. A v naší honitbě (lesy a kopce kolem hradu Karlštejna) to bez psů nejde. Zejména společné lovy (naháňky na černou) velmi často trpěly nedostatkem psů. Prasata se naučila zalehnout v krytu, nereagovat a nechat se přejít honci. Jako myslivecký adept jsem také absolvoval praxi na několika loveckých zkouškách psů (norování, vyhledávání a vyhánění zvěře a barvářské zkoušky) a někdy v té době jsem začal o loveckém psu uvažovat. To bylo někdy v roce 2020.

Bígl je známy svojou veselou povahou, no v prvom rade je to durič. Čím si vás toto plemeno získalo a prečo je podľa vás v revíri nenahraditeľné?

Jak jsem již zmínil, tak jsem se s loveckými psy setkal poprvé coby adept myslivosti na loveckých zkouškách a zaujala mne plemena jako borderterrier, jagdterrier nebo slovenský kopov, které jsem viděl pracovat. Tato plemena se ale nelíbila manželce (vadil exteriér těchto plemen, případně ostrá povaha). Vzhledem k charakteru naší honitby (listnaté lesy, kopce a hluboké rokle), zazvěření především černou a srnčí zvěří, potřebě případného dosledu poraněného kusu, padla volba vybrat některého krátkonohého honiče, případně barváře. 

A to už jsme doma v FCI skupině VI. A tady už byl beagle jasná volba pro svojí vytrvalost, samostatnost (ale i práci ve smečce), vynikající nos a také exteriér.

Mnoho ľudí vníma v tejto dobe bígla skôr ako rodinného spoločníka na gauč. Ako by ste opísali ten rozdiel, keď sa z domáceho miláčika stane v lese sústredený poľovný pes?

I u nás začal svoji kariéru na gauči. Byl to náš první pes a chtěli jsme ho uchovnit, takže jsme s ním začali jezdit po výstavách už od štěněcího věku. Výstavní začátky byly z dnešního pohledu velmi úsměvné, tehdy jsme ale nebyli daleko od toho, abychom to vzdali (což se naštěstí nestalo). Po 9 měsících přibyl druhý beagle a celé výstavní kolečko se rozběhlo znovu. Takže s loveckým výcvikem jsme začínali celkem pozdě (jednomu bylo asi 9 a druhému 18 měsíců) a bez předchozích zkušeností. S pomocí přátel se nám ale povedlo složit lovecké zkoušky a udělat z nich lovecky upotřebitelné psy, takže se v končící lovecké sezóně mohli oba aktivně zapojit.

Příprava na zkoušky se určitě pozitivně podepsala na jejich charakteru. Beagle, který je od přírody veselý a rád si dělá, co zrovna uzná za vhodné (je to ta jeho samostatnost rozhodování při lovu), se přeci jenom naučil poslušnosti, nácvik chůze u nohy a hodiny tréninku odložení také přinesly své ovoce (byť k dokonalosti mají ještě daleko). Ale i přes všechen lovecký výcvik jsou to stále společníci, kteří si rádi na tom gauči schrupnou.

Predstavte nám vašu chovateľskú stanicu. Aká je jej história a s akou víziou ste ju zakladali?

Naše chovatelská stanice je teprve v plenkách, založili jsme ji původně kvůli našim psům. Až nedávno padlo rozhodnutí pořídit i fenku a s ní časem i vlastní odchov. Máme psa, který má pěkný exteriér a je výstavně úspěšný, jeho prarodiče byli lovecky aktivní. Naše mladá fenka má oba rodiče také lovecky aktivní a doufáme, že se i jí bude dařit při práci v lese i ve výstavním kruhu. Naše myšlenka je celou naši smečku lovecky vést a posilovat v nich tyto lovecké předpoklady. Beaglů, kteří se úspěšně vystavují a zároveň pracují v lese, u nás moc není. A to bychom rádi napravili.

Ktoré psy momentálne tvoria vašu svorku? Majú niektoré z nich špecifické povahové črty, ktoré pri práci v lese obzvlášť oceňujete?

Hugo (Néreus Hare and Hounds) – to je náš první beagle, se kterým to všechno začalo. Tvrdohlavý jak mezek, rozvážný, hlasitý, neuvěřitelně přátelský k ostatním beaglům (chůvička ke štěňatům). Jeho hlasitost a vytrvalost se uplatňuje při společném lovu prasat. Zatím se také v lese neztratil, buď se vrátil na začátek a nebo následoval některého z lovců/honců.

Freddy (Piccolino z Negraland) – jeho mladší parťák, ruský princ. Ten je prchlivější povahy, vyžaduje jiný přístup při práci a nenechá si nic líbit. Na druhou stranu vyniká ve zpracování všech dostupných podnětů a informací. Zatím v lese pracoval krátce, ale lépe pracuje na stopě než Hugo.

Babsi (Babsi Lavande Violette) – nejmladší přírůstek, naše princezna zatím čeká na svoji premiéru ve výstavním kruhu i v lese. Svojí štěněcí živelností a hlasitostí překonává oba psy. Zdá se, že tomu bude časem velet.

Na ktorý úspech, či už výstavný, zo skúšok alebo priamo z poľovníckej praxe ste vo svojej chovateľskej kariére najviac hrdý?

Zatím to asi budou spíše výstavní úspěchy, kde se nám podařilo získat s oběma psy tituly národních juniorských šampionů několika zemí, k tomu i mezinárodní CIB-J a starší Hugo začal velmi úspěšně sbírat i tituly dospělých šampionů. Oba dva jsou držiteli také slovenských šampionátů. Letos bychom rádi pokračovali především ve zkouškách a lovecké praxi v lese.

Aj poľovný pes môže vyzerať slávnostne

Bígle využívate aktívne v poľovníctve. V akých disciplínach a pri akých typoch poľovačiek vynikajú tie vaše?

U nás připadá v úvahu zejména společný lov černé zvěře (naháňka/nátlačka), kdy smečka psů hledá zalehlá prasata a snaží se je zvednout a hnát směrem k lovcům. Tady je výhodou jeich vytrvalost a hlasitost. Druhé uplatnění je při dosledu poraněné zvěře, kdy se uplatní jejich vynikající nos.

Výcvik poľovného psa je beh na dlhú trať. Máte nejakú vlastnú metódu alebo zásadu, ktorou sa riadite pri príprave mladého bígla na jeho prvú sezónu?

Tady bych asi zopakoval radu našich přátel, poslušnost je základ. Největší problém bývá odložení, klid je něco, co není věčně zvědavému beaglovi vlastní. Práce na stopě, to už je pro tohle plemeno hračka. Takže důslednost a obrnit se trpělivostí.

"Každé shledání se zdravým psem po skončení lovu je tak k nezaplacení."

Čo je pre vás ako poľovníka najkrajším momentom pri práci so psom v revíri?

Každý lov s sebou nese riziko zranění psa (ať už od zvěře, přírodních překážek nebo odraženého fragmentu střely). Každé shledání se zdravým psem po skončení lovu je tak k nezaplacení. Pokud je práce navíc korunovaná úspěchem, tak je to už jen bonus a důvod pro pochvalu a odměnu.

Ste členom Klubu chovateľov bíglov Slovenska. Ako vnímate smerovanie chovu bíglov u nás na Slovensku z pohľadu poľovníka?

Bohužel s tímto nemáme zatím zkušenosti. Slovenský beagle je celkem vzácný úkaz i na výstavách, doposud jsme měli možnost se potkat pouze s pár jedinci. V budoucnu bychom se rádi zúčastnili i loveckých zkoušek na Slovensku a třeba bude příležitost se potkat s vůdci loveckých beaglů a vyměnit si zkušenosti a lovecké zážitky.

Čo by ste poradili ľuďom, ktorí uvažujú nad kúpou bígla a možno váhajú, či s ním skúsiť aj poľovnícke skúšky alebo prácu v lese?

Beagle je původem lovecké plemeno a lov má stále v krvi, i když většina asi tráví život na gauči. Je proto přirozené mu umožnit se takto realizovat. S loveckým výcvikem přijde také změna chování psa a jeho vůdce pozná, jak se bude chovat při setkání se zvěří. Naši beaglové jsou v lese rádi a lov nebo práce na stopě je baví (toho staršího určitě víc než výstavy).

Aké sú vaše plány s chovateľskou stanicou do najbližších rokov?

Uchovnit zbytek naší smečky (zatím máme uchovněného jen nejstaršího Huga) a pokusit se o náš první odchov. Opět to pro nás bude něco nového, s čím zatím nemáme zkušenosti. Ale veřím, že nám naši zkušenější přátelé poradí. I přes nesporné výstavní úspěchy našich beaglů bude vždy na prvním místě stát jejich pracovní využití, takže všichni postupně získávají nejen samotné lovecké zkoušky, ale především praxi v lese při společných lovech a dosledech.

"I přes nesporné výstavní úspěchy našich beaglů bude vždy na prvním místě stát jejich pracovní využití..."

Slovo na záver

Milanovi ešte raz veľmi pekne ďakujeme za inšpiratívny rozhovor a ochotu podeliť sa o svoje skúsenosti.

Na tomto mieste by sme však chceli vyzdvihnúť aj ďalšiu kľúčovú osobu, ktorá stojí za úspechmi ich svorky, Milanovu manželku Pavlu. Hoci ich výstavné začiatky boli podľa Milanových slov spočiatku úsmevné a nechýbalo veľa, aby to celé vzdali, Pavla sa odradiť nenechala. Začínala úplne z ničoho a tvrdou prácou sa vypracovala na skúsenú handlerku ich psov. Dnes je navyše veľmi ochotná nezištne pomôcť s technikou handlingu aj začínajúcim vystavovateľom plemena bígl. Ak teda Milana a Pavlu niekedy stretnete na výstave pri kruhu, budeme veľmi radi, ak sa im bez váhania prihovoríte. Sú to ústretoví ľudia, ktorí vám radi zodpovedia otázky ohľadom poľovníctva či handlingu a svoje nadobudnuté skúsenosti s radosťou prenesú na ďalších začínajúcich nadšencov.